| šodúd VYPRAHLO - hlavní stránka | kde jsme byli |  

Hlavní stránka -> Kde jsme byli -> Gruzie 2013 - Kazbek, Svanetie, Borjomi, Vardzia -> Povídání

Gruzie 2013 - Kazbek, Svanetie, NP Borjomi, Vardzia

Vydáno dne 29. 09. 2013 (3212 přečtení)
Autor: Michal Jeníček | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek


V září 2013 jsme se vypravili do Gruzie. Na cestování jsme měli vyhrazeno pouze 14 dní. Bohužel nám počasí nevyšlo, tak jak bychom si představovali, takže jsme museli náš původní program (více výstupů v horách Velkého Kavkazu) trochu pozměnit.

Nejprve jsme z Tbilisi vyrazili na sever na Kavkaz, do oblasti hory Kazbek. Ve vesnici Stepantsminda (dříve Kazbegi), jsme nějaký ten den čekali na počasí, ale i když se počasí moc neumoudřilo, tak jsme vyrazili na bývalou meteostanici (nyní chata Betlemi). Odkud jsme chtěli podniknout výstup na horu Kazbek (5047 m n. m.). Normální cesta je po technické stránce nenáročná. Od chaty cesta vede pouze po kamenech (často ve sněhu) a od zhruba 4 tis. metrů po ledovci. Ten je bez větších trhlin.
Počasí nám ale stále nepřálo, situaci komplikoval především velmi silný vítr. Nakonec jsme nahoru vyrazili, bohužel jsme to kvůli mlze a vichřici museli otočit zpět ve výšce 4530 m n. m. V tu dobu už jsme byli poslední, kdo šel nahoru, všechny skupiny otáčeli již na začátku ledovce v cca 4100 m n. m.

Po návratu do údolí jsme přes Tbilisi přejeli do Svanetie a jejího centra Mestia (z Tbilisi nejlépe Maršrutkou, která odjíždí v 5 až 6 ráno z hlavního nádraží). Celé město zasáhla v posledních letech rozsáhlá výstavba s cílem nalákat turisty, kterých tu nebylo nijak málo. My jsme původně chtěli podniknout nějaké výstupy na okolní 4 tisícové vrcholy (Naškodra, zvažovali jsme i Tetnuldi), ale nakonec zůstalo "jen" u treku. Vyrazili jsme ze Žabeši, nejprve do údolí Tsaneri. Po několika hodinách ale cesta skončila (soutok řek, tábořiště s malým ohništěm) a my už ani po několika dalších hodinách a pokusech neobjevili průstup skalami a prudkým suťovým svahem. Proto jsme se vrátili zpět k Žabeši.
Další den jsme šli údolím na sever (Tviberi). Zde se situace v podstatě opakovala. Cesta byla sice stále znatelná, ale bohužel jsme se prodírali rododendrony a později i nepříjemnými bolševníky (způsobují vyrážky a puchýře), což náš postup silně zpomalilo. Vzhledem k tomu, že jsme měli sebou jídlo jen na 3 dny (předpověď poté slibovala déšť), rozhodli jsme se v vrátit zpět do Mestie.

Další den jsme za vydatného deště opustili Svanetii a přejeli do lázeňského města Borjomi, které se nachází v jižní části Gruzie na Malém Kavkaze. V této oblasti jsme jednak navštívili skalní město Vardzia kousek od tureckých hranic (podle nás stojí za návštěvu, ani tu v době naší návštěvy nebylo moc lidí) a poté jsme podnikli třídenní trek v NP Borjomi.
Na trek jsme vyráželi z městečka Atskuri a spali v malém turistickém přístřešku. Během treku jsem vystoupali i na nejvyšší vrchol oblasti Samethskhvario (2642 m n. m.). Pohyb v NP je velmi omezen, spaní je povoleno jen na vymezených tábořištích (možnost spaní ve stanu nebo v místním přístřešku) a před vlastním trekem je třeba se registrovat v Borjomi na správě NP (zaplatíte malý poplatek za nocleh). S aktuálními informacemi z celé oblasti pomůže malé informační středisko v Borjomi, které se nachází kousek od zavěšeného mostu přes řeku Mkvari (Kura) směrem po proudu. Poslední den našeho pobytu jsme strávili v Tbilisi.

Michal


  Dnešní datum: 16. 07. 2024   Michal Jeníček a šodúd VYPRAHLO 1998-2015